...poznejte, co ve vás je!


Oběhová soustava

  http://obehova-soustava.navajo.cz/obehova-soustava.jpg

Funkce oběhové soustavy


Funkcí oběhové soustavy je zajišťovat oběh krve, slouží zejména k transportu živin, plynů a odpadních látek z tkání nebo do tkání. Transportním médiem je krev nebo hemolymfa Síla, která způsobuje pohyb krve, je u obratlovců vytvářena stahy srdce, které je hlavní částí oběhové soustavy. Krev se pohybuje cévami v uzavřené soustavě.

Hemolymfa

Charakteristika hemolymfy

Hemolymfa je obdobou krve u mnoha skupin bezobratlých živočichů, například u hmyzu, korýšů nebo měkkýšů. Je známa také pod českým označením krvomíza. Hemolymfa obíhá v otevřených cévních soustavách.To znamená, že se volně vlévá mezi orgány a nemůže tak být oddělena krev a míza - proto krvomíza. Obsahuje různé anorganické a organické látky, jako například různé bílkoviny a hormony.Jsou v ní přítomny i krevní buňky - hemocyty. Ty slouží především k pohlcování cizorodých částic (jednoduchý imunitní systém) a hojení ran.Důležitou funkcí hemolymfy je transport kyslíku.

Krev

Charaktristika krve

Je kapalná,viskózní cirkulující tkáň složená z tekuté plazmy a buněk (červené krvinky, bílé krvinky, krevní destičky). Hlavní funkce krve je dopravovat živiny a stopové prvky do tkání a odvádět odpadní produkty Krev též transportuje buňky a různé substance mezi tkáně a orgány.Cirkulaci zajištují 3 typy krevních cév-tepny,žily a vlásečnice.

Složení krve

Plazma

Je to tekutá složka krve, její nejobjemnější část. Krevní plazma má jantarově nažloutlou barvu. V těle zdravého člověka je zhruba 3–3,5 litrů krevní plazmy, tj. přibližně 5 % tělesné hmotnosti. Plazma slouží jako médium pro přenos cukrů, lipidů, hormonů, metabolických produktů, v omezené míře i kyslíku a oxidu uhličitého

Červené krvinky

http://img.cas.sk/img/4/article/455407_cervene-krvinky.jpg

Nebo-li erytrocyty jsou nejběžnější krevní buňkou. Její funkcí je zejména přenášení kyslíku z plic nebo žaber do ostatních tělních tkání. Obsahují červené krevní barvivo hemoglobin, které váže kyslík.

Bílé krvinky

Obrázek “http://www.giantmicrobes.cz/images/prods/leukocyte.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Či-li leukocyt je krevní buňka mnohých živočichů, které se obvykle podílí na fungování imunitního systému. Bílé krvinky zpravidla mají schopnost bojovat proti virům, bakteriím a jiným patogenům či částicím, ale i nádorovým buňkám a vůbec všem organismu cizím materiálům.

Krevní destičky

http://www.symbinatur.com/obrazky/texty/673/1.jpg

Krevní destička (trombocyt) savců je bezjaderné tělísko se schopností přilnavosti (adhezivity) a shlukování se (agregaci), které se podílí na procesu zástavy krvácení a srážení krve.

Cévy

Tepny (Arterie)

http://www.giobio.ic.cz/obrazky/clovek/clovek/obehova_soustava/hlavni_tepna_rez.png

Stěny tepen jsou velmi silné a jsou tvořeny 3 vrstvami – vnitřním endotelem, střední vrstva je složena z velmi silného vaziva a hladkým svalstvem a vnější vrstva je vazivová. Prochází jimi okysličená krev od srdce, jediná výjimka je plicní céva – plicnice.
 

Žíly (Veny)

http://www.giobio.ic.cz/obrazky/clovek/clovek/obehova_soustava/hlavni_zila_rez.png

Prochází jimi odkysličená krev směrem k srdci, opět je zde výjimka – plicní žíla – z každé plíce vycházejí dvě. Žíly mají mnohem slabší stěnu, protože nemusejí odolávat tak velkému tlaku jako tepny. Na dolních končetinách můžeme najít kapsičkovité chlopně, které napomáhají usměrňovat tok krve. Proud krve z nohou podporuje také podtlak v hrudní oblasti, který krev jako by saje nahoru a dále je zde stahování doprovodných hladkých svalů.

Vlásečnice (kapiláry)

http://www.gymspgs.cz:5050/bio/Images/Textbook/Medium/0030000/00076.png

Jedná se o tenké cévy, jejichž stěna je složena z endotelu, aby jimi mohly prostoupit živiny a důležité látky. Jejich četnost je vysoká – asi 40 na cm2 . Jejich velikost se pohybuje kolem mm

 

Srdce

http://img.blesk.cz/img/1/gallery/299007_srdce-zdravi-rez-srdcem.jpg

Charakteristika srdce

Je dutý svalový orgán obratlovců včetně člověka, který svými pravidelnými stahy (kontrakcemi) zajišťuje oběh krve a tím i prokrvení organismu. Pracuje jako dvojité čerpadlo s ventily (chlopněmi), které nasává krev do předsíní a vytlačuje z pravé komory neokysličenou krev do plicní tepny (malý krevní oběh) a z levé komory okysličenou krev do aorty (hlavní krevní oběh).. U savců je srdce uloženo v středohrudí, tedy v hrudníku mezi plícemi, hrudní kostí (sternum) a bránicí. Zevně je kryto vazivovým obalem, osrdečníkem (perikard), což je duplikatura vnitřní povázky hrudní dutiny, pokrývající prakticky celé srdce. Uvnitř perikardu je tenká dvojitá membrána. V tomto úzkém dvojitém vaku je perokardální prostor. Je v něm malá vrstva tekutiny, která chrání srdce před třením a nárazy. Uvnitř je srdce vystláno další vrstvou – endokardem, který celé srdce hydraulicky utěsňuje.Mezi endokardem a perikardem je vlastní zdroj síly srdce – myokard. Je tvořen příčně pruhovaným svalstvem, které není ovlivňováno vůlí. Stěny síní mají méně svaloviny než stěny komor, protože vykonávají menší činnost.

Práce srdce

Srdeční cyklus se rozpadá do dvou hlavních fází:

Systola - je koordinovaný stah srdeční svaloviny síní nebo komor
Diastola - je uvolnění (relaxace) srdečního svalu

Při diastole síní (za současné systoly komor) přitéká do pravé síně oběma dutými žilami krev z velkého tělního oběhu, zatímco do levé síně přitéká krev z plicních žil. Následuje systola obou síní (současně s diastolou obou komor), při které je krev ze síní vypuzena do komor. Aby nedocházelo ke zpětnému toku krve z komor do síní, je mezi pravou síní a komorou trojcípá chlopeň a mezi levou síní a komorou chlopeň dvojcípá (viz výše). Tyto chlopně se při následné systole komor uzavřou a krev z komor je tak vypuzena do plicního kmene a do aorty. Zpětnému toku krve do komor brání poloměsíčité chlopně uzavírající jak plicní kmen tak aortu.

Srdce u různých živočichů

Srdeční frekvence

Čím menší živočich, tím je srdeční frekvence rychlejší. U mláďat bije srdce rychleji než u dospělých jedinců. Srdeční frekvence plejtvákovce je asi 9 úderů za minutu, slona 25 stahů za minutu, u člověka je to 70 stahů za minutu. Vrabec má tepovou frekvenci 500 stahů za minutu, rejsek 600 stahů za minutu, letící kolibřík dokonce 1200 stahů za minutu.

Srdce ptáků

Stejně jako u savců je srdce ptáků čtyřkomorové, s dokonale oddělenými dutinami. Vzhledem k velikosti těla je velké, leží v tělní dutině na hrudní kosti mezi plícemi a žaludkem.

Srdce ostatních obratlovců

Nejjednodušší srdce mají ryby a paryby; funguje jako čerpadlo, které žene krev směrem k žábrám, kde je okysličována a pak rozváděna po těle, aniž by se vracela zpět do srdce. Tvoří je jedna síň, kam přitéká neokysličená krev, a jedna komora, která vypuzuje krev do žáber.

U dospělých obojživelníků dochází k rozdělení síní, srdce má tedy jednu komoru a dvě předsíně. Vzniká primitivní velký a malý krevní oběh, ale dochází k míšení okysličené a neokysličené krve.

U plazů se začíná objevovat náznak mezikomorové přepážky, u krokodýlů je již kompletní, srdce je tedy čtyřkomorové stejně jako u savců a ptáků a už nedochází k míšení krve.

Srdce bezobratlých

U bezobratlých zastává funkci primitivního srdce většinou rozšířený pulsující úsek cévy, který funguje jako peristaltické čerpadlo. Cirkulace tělních tekutin (hemolymfy, krve) je zajištěna peristaltickými stahy hladké svaloviny pulsující cévy.