Regulační soustavy

- zajišťují tělesné fce

- řízení tělesných fcí je zajišťováno dvěma soustavami: látkovou a nervovou

 

ŘÍZENÍ LÁTKOVÉ

Je uskutečňováno prostřednictvím chemických látek:

a) hormonů (vylučovány do krve žlázami s vnitřní sekrecí)

b) neurohormonů (produkovány neurosekrečními buňkami)

c) tkáňových hormonů

- aby mohla buňka na hormon reagovat, musí obsahovat tzv. receptor

- hormon na buňku působí: přímo, nebo nepřímo

 

Komplex hypotalamohypofyzární

- nejvyšší postavení: neurosekreční buňky spodiny mezimozku( hypotalamu), které tvoří dvě odlišné skupiny:

první skupina:

- zásobující přednín lalok podvěšku mozkového, produkují hlavně liberiny a statiny

- mezi adenohypofyzární hormony patří:

a) růstový hormon

b) hormony řídící činnost jiných endokrinních žláz(adenokortikotropní, tyreotropní, gonadotropní, prolaktin)

druhá skupina:

- zásobuje zadní lalok hypofýzy a produkuje neurohypofyzární hormony

- mezi neurohypofyzární hormony patří:

a) antidiuretický hormon

b) oxytocin

 

Endokrinní žlázy:

 

Šišinka - připojená ke stropu komory mezimozku - produkuje melatonin (závisí na délce dne a noci) Štítná žláza - párová žláza jejíž oba dva laloky leží po stranách chrupavky štítné - hormon tyroxin (ovlivňuje oxidační procesy v buňkách) - nedostatek tyroxinu vede ke kretenismu, nadbytek vede k tvorbě strumy Příštítná tělíska - na zadní straně štítné žlázy - produkují parathormon  (udržuje stálou hladinu iontů Ca a P v krvi) - hyperfunkce: odvápnění kostí - hypofunkce: křeče Langerhansovy ostrůvky - ve slinivce břišní - produkují hormon insulin (snižuje hladinu cukru v krvi) - produkují glukagon (opačný účinek)

 

Nadledviny

- na horní straně ledvin

- rozlišujeme korovou a dřeňovou část

- korová část produkuje kortison (zvyšuje pohotovost organismu při zátěžových situacích), aldosteron( řídí zpětné vstřebávání Na a vylučování K) , estrogen (vylučovány v nepatrném množství v důsledku genetických postižení mohou být příčinou maskulinních znaků u žen a feminních zanků u mužů)

- dřeňová část  produkuje adrenalin (rozšíření svalových cév, podpora srdeční činnosti) a noradrenalin( zúžení cév a utlumení srdeční činnosto)

Varlata

- obsahují okolo semenných kanálků Leydigovy buňky, které prodokují testosteron (růst pohl. Orgánů a vznik sekundárních pohlavních znaků)

Vaječníky

- v buňkách tvořících stšnu Grafových folikulů

-  produkují estrogeny: estradiol (řídí cykly říje)

- žluté tělísko produkuje hormon progesteron (působí na sliznici děložní, brání zrání dalších Grafových folikulů)

 

Plodové lůžko

 - během těhotenství vytváří hormon chorinogonadotropin (působí na žluté tělísko)

 

 

 

ŘÍZENÍ NERVOVÉ

- umožňují ho specializované buňky - neurony

- změny prostředí zaznamenávají receptory, které převádějí tyto změny na vzruchy

- ty jsou převáděny do centra – efektory

- převod vzruchu z receptoru na efektor - reflex

 

Princip šíření vzruchu:

- biomembrána je polopropustná

- vzruch se šíří pomocí změny klidového potenciálu a depolarizace

- přenos vzruchu z jedné buňky na druhou je uskutečňován pomocí zápojů (synapsí) a mediátoru (tekutina vylévající se do zápojů)

 

Ústřední nervová soustava

- skládá se s bílé a šedé hmoty

Šedá hmota je tvořena těly neuronů a jejich krátkými výběžky.

Bílá hmota je tvořena dlouhými výběžky neuronů, které se sdružují v nervové dráhy

Mozek

- uložen v dutině lební, mícha v kanálku páteřním

Obal mozku: tvrdá plena, pavučnice, omozečnice

Obal míchy: plena míšní

- mezi všemi obaly je mozkomíšní mok

Mícha páteřní

- tvoří provazec uložený v páteřním kanále

- podélnými rýhami je rozdělena na pravou a levou polovinu

- do postraní rýhy zadní vstupují zadní kořeny míšních nervů obsahující dostřediá vlákna

- přední rohy míšní jsou z buněk, jejichž axony jsou motorickými vlákny míšních nervů nervující příčně pruhovanou svalovinu

Prodloužená mícha

- pokračování míchy páteřní

- uvnitř se nachází IV: mozková komora

- vystupuje z ní 7 párů mozkových nervů

- vycházejí z ní vůlí neřízené pokyny k polykání, kýchání, kašlaní, zvracení

Varolův most

- tvoří val nad prodlouženou míchou

- spojuje koncový mozek s mozečkem

- skládá se z mozkových vláken

Mozeček

- skládá se ze dvou polokoulí (hemisfér)

- obě jsou spojeny červem mozečkovým

- povrch tvoří šedá hmota, v ní se nacházejí tzv. Purkyňovy buňky (nejsložitější buňky v těla)

- ústředí rovnováhy

Střední mozek

- nejmenší oddíl mozku

- středem probíhá kanálek Sylviův

- končí tam část vláken zrakového a sluchového nervu

Mezimozek

- uložen mezi hemisférami koncového mozku

- nachází se v něm III. komora mozková

- k hypotalamu je stopkou připojen podvěsek mozkoý

-  vzadu se připojuje šišinka

- boční strany: talamy - hlavně šedá hmota, jsou převodním ústředím pro četná nervová vlákna jdoucí ke koncovému mozku

Koncový mozek

- hodně vyvinut

- ze dvou hemisfér

- na povrchu polokoulí je plášť rozčleněný brázdami v laloky čelní, temení týlní a spánkový

- uvnitř každé hemisféry je mozkomíšní mok

Kůra mozková

- vývojově nejmladší

- lze rozčlenit na okrsky:

1) motorické

2) kožní citlivosti

3) sluchový

4) zrakový

Kůra předního mozku

- nejvyšší nadřazené nervové ústředí

- je spojena se všemi nižšími ústředími

 

Nervová činnost:

- soubor fcí NS, které umožňují člověku reagovat na podmínky prostředí což se projevuje jako chování

- základní fyziologickou jednotkou nervové činnosti je reflex

- rozlišujeme chování vrozené a získané

Nepodmíněné reflexy (vrozené)

- jsou dědičné

- na tetýž podmět vždy stejná reakce

- nejsložitější forma jsou pudy

Podmíněné reflexy (získané)

- vázány na nějakou podmínku, předcházející nepodmíněnému reflexu

- např.: pokusy se psy

 

 

 SOUSTAVA TERMOREGULAČNÍ

 Teplo

- tvoří se především v kosterním svalstvu a v játrech chemickou přeměnou látek

- výměna tepla:

1) sáláním

2) odpařováním

3) prouděním tepla

4) vedením tepla

 Řízení tělesné teploty se uskutečňuje se prostřednictvím termoregulačního ústředí v hypotalamu.

 

 

ÚSTROJÍ SMYSLOVÁ

- poskytují CNS informace o vnějším prostředí

- čidla vybírají z prostředí podněty

 Čidlo (analyzátor)

- skládá se ze tří částí:

1) receptory

- buňka s vysokou citlivostí

- exteroreceptory (podněty z vnějšího prostředí)

- interoreceptory (podněty z vnitřního prostředí)

- proprioreceptory (podněy ze svalů šlach a kloubů)

 

2) dostředivé nervové dráhy

3) korové části

 

 

Ústrojí zrakové

- citlivé na vlnění o délce 400-700nm

- orgánem zraku je oko

 

Koule oční

- 3 vrstvy

1) povrchovou (bělima a rohovka)

2) střední cévnatou (cévnatka, řasnaté tělísko a duhovka)

3) vnitřní vrstva (světločivné sítnice)

 

Bělima

- tuhá bílá vazivovitá blána

- upínají se zde okohybné svaly

- vpředu přechází v rohovku

 

Cévnatka

- červenohnědé barvy (buňky s pigmentem)

- dopředu vybíhá v řasnaté těleso, před nímž se zdvíhá kruhovitá clona - duhovka

 

Čočka

- 4mm silná

- akomodace-umožňuje ostré vidění na vzdálenost bližší než 5m

 

Sítnice

- vystýlá vnitřní povrch cévnatky

- obsahuje tyčinky a čípky

- slepá skvrna - místo, kde vychází zrakový nerv

 

 Ústrojí sluchové

- umožňuje rozlišování zvuků, které vznikají kmitáním pevných těles

- rozlišujeme zvuky v rozsahu 16-20 000Hz

 

Ucho

-tři části:

1) ucho zevní

- boltec a zevní zvukovod

- proti střednímu uchu je zvukovod uzavřen bubínkem

 

2) střední ucho

- dutina ve spánkové kosti spojena s Eustachovou trubicí s nosohltanem

- tři kůstky: kovadlinka, kladívko, třmínek

 

3) vnitřní ucho

- uloženo v dutinách kosti skalní, které se souborně označují jako kostěný labyrint

- v něm se nachází blanitý labyriny

 

 

Ústrojí rovnovážné

- je součástí vnitřního ucha

- dělí se na čidlo statické a kinetické

  

Ústrojí čichové

- je drážděno pachovými látkami ve vzduchu

- receptory - čichové buňky

 

Ústrojí chuťové

- tvořeno chuťovými pohárky

- receptory - chuťové buňky pohárků

- 4 základní chutě - sladko, slano, hořko, kyselo